Jak psi vnímají chuť?

Většina z nás, lidí, je zvyklá posuzovat jídlo velmi komplexně. Ještě předtím, než ho ochutnáme, všímáme si, jak jídlo vypadá. Významnou roli v našem dojmu hraje způsob, jakým je naservírované a ozdobené, a záleží i na tom, v jakém prostředí se jídlo podává. Umíme ocenit chuťovou i vizuální pestrost, tvořivý způsob přípravy či hezké prostírání. Mnoha z nás chutná lépe, když jsme v příjemné společnosti, hraje naše oblíbená hudba a víno ladí se zvoleným druhem masa. Rádi srovnáváme, kde vaří lepší halušky a připravují to nejlepší sushi. Minimálně v našem kulturním prostředí jde tedy o velmi komplexní proces, který zásadně ovlivňuje výsledný zážitek z konzumace.

Zrak není rozhodující

U psů však prožívání jídla zdaleka není tak komplikované. Jak víme, schopnost psa vidět barvy je omezená (rozlišuje jen odstíny modré a žluté) a zrak v jeho vnímání nehraje významnou roli, protože se řídí především čichem a sluchem. Je tedy zřejmé, že vizuální stránka, barevnost nebo tvar nabízené dobroty či krmné dávkynedokáže výrazně ovlivnit to, jaký bude mít pes ze žrádlazážitek.

Pokud v chovatelských potřebách obvykle upřednostníte pamlsky vylisované do tvaru kostičky, sušenky, lízátka, boty nebo sendviče, které jsou případně obarvené narůžovo, oranžově a podobně, děláte to z pohledu vašeho psa úplně zbytečně. Barvené, lisované a jinak ultrazpracované pamlsky navíc nejsou vhodné ani pro jeho trávicí trakt.

Jaké chutě psi rozpoznávají?

Podobně jako zrak jsou i chuťové smysly psa mnohem méně vytříbené než u lidí. Zatímco lidé mají přibližně 9000 chuťových pohárků, psi jich mají jen kolem 1700. Jejich citlivost na chutě je ve srovnání s naší asi pětinová, proto se při krmení na rozdíl od lidí nezaměřují na to, jak je dané sousto lahodné nebo jak spolu jednotlivé složky v misce chuťově ladí. 

To je jeden z důvodů, proč většina psů v zásadě není v jídle příliš vybíravá. Jejich chuťové preference vycházejí především z vrozeného instinktu přežít a přijmout v jídle co nejvíce energie, aby zvládli i dny, kdy nic neuloví. Upřednostňují proto potraviny, které poskytují hodně výživy – s chutí zhltnou prakticky všechno kalorické (bohaté na bílkoviny, tuky či sacharidy). Ať už svému miláčkovi naplníte misku masem, granulemi, nebo ho odměníte kouskem nezdravého koláče, až na výjimky ho zaujme téměř každá výživná potravina, kterou mu nabídnete.

To však neznamená, že psi necítí, jak jejich krmná dávka či pamlsek chutná. Podobně jako my psi vnímají čtyři základní chutě – sladkou, kyselou, slanou a hořkou. Je tu však několik zásadních rozdílů oproti nám, lidem. 

Za prvé, výzkumy potvrdily, že na rozdíl od nás mají psi také speciální chuťové pohárky schopné identifikovat chuť vody. Nacházejí se na špičce jazyka a jejich citlivost se zvyšuje po konzumaci masitých potravin. Důvodem je zřejmě fakt, že v přírodě zvířata po konzumaci masa, které je bohaté na bílkoviny a soli, potřebují vypít více vody. Je dobré na to pamatovat a po podání večeře či masité dobroty mít vždy po ruce misku s vodou.

Dalším rozdílem je, že psi mají chuťové pohárky i v zadní části hrdla, takže dokážou jídlo ochutnat i tehdy, když ho polykají bez zdlouhavého žvýkání. Navíc podobně jako u člověka i samotný proces polykání u psa vyvolává příjemné pocity z jídla. Tyto vlastnosti opět vycházejí z instinktů – předchůdci psů žili ve smečkách a kdyby některý jedinec trávil čas žvýkáním, asi by se mu ze společně ulovené kořisti moc neušlo. Když váš pes příště hltavě sní misku naplněnou třeba šťavnatým hovězím, nemusí vám být líto, že si ho „nestihl vychutnat“. 

Slanou chuť psi nevyhledávají

Pokud vašemu psovi chutná svíčková na smetaně nebo hamburger, rozhodně to není kvůli jejich slané chuti. Naopak, citlivost psa na slané chutě je výrazně snížená a pes v zásadě nemá z konzumace slané chuti požitek. Jelikož maso jako jeden z hlavních zdrojů potravy divokých psovitých šelem je přirozeně bohaté na soli, předpokládá se, že psi si na rozdíl od všežravců a býložravců nemuseli sůl ve stravě doplňovat, a proto se u nich v průběhu evoluce nikdy nevyvinula touha po soli. Psi sice chuť soli vnímají, ale zdaleka ne tak intenzivně (a pozitivně), jako ji cítíme my, lidé. Navíc psi na rozdíl od nás nejsou adaptováni na extrémní množství soli typické pro lidská jídla. To je o důvod víc, proč bychom solené (a kořeněné) pokrmy (např. šunku, párky) měli ze psího jídelníčku úplně vynechat.

Pes není člověk. Nezvykejme ho na slané a kořeněné potraviny.

Psi ochutnávají hlavně nosem

Chuťové pohárky nejsou jedinou částí těla, která psům umožňuje vnímat chuť. Díky svému mimořádně citlivému nosu dokážou psi rozpoznat a prožít mnohem širší škálu pachových vjemů než lidé. Na „ochutnávání“ kromě nosu navíc používají i speciální čichový orgán umístěný na patře, který jim umožňuje získat velmi konkrétní představu o tom, jak bude něco chutnat. U psa tak vzniká jedinečný pocit, který se nedá zcela přirovnat k lidskému. Psi například obvykle dokážou určit, zda bude něco bezpečné ke konzumaci, aniž by to ochutnali. Právě čich jim dokáže hodně napovědět o tom, zda bude potravina výživná (plná bílkovin, tuků či sacharidů) a vyplatí se ji sníst, nebo naopak může být nebezpečná a bude lepší se jí vyhnout. Zatímco u lidí tvoří čich přibližně polovinu chuťového zážitku z jídla, u psů je vychutnávání jídla postavené především na čichu a chuť je jen jakýmsi doplňkem a kontrolním faktorem.

I proto mají psi větší zájem o krmivo s výraznější vůní, například o syrové maso či konzervy ve srovnání se suchými granulemi.

Tento faktor bohužel zneužívají někteří výrobci pamlsků a krmiv pro psy – výrobek s nízkým obsahem masové složky obsahující nekvalitní vedlejší produkty živočišné výroby a pšenici, které samy o sobě nejsou chuťově příliš atraktivní, obohacují o lákavé aromata, čím u psa vytvářejí (a u majitele) falešný pocit plné chuti a vysoké výživové hodnoty.

Která jídla psi upřednostňují?

Ačkoli psi většinou nejsou vybíraví, chuťové testy potvrdily, že některé typy jídla psům chutnají o něco více než jiné:

• většina psů má velmi pozitivní vztah k vnitřnostem (držťkám, plícím, žaludkům, střevům, játrům), což souvisí s jejich intenzivní vůní a vysokou výživovou hodnotou;
• většina psů upřednostňuje hovězí a vepřové maso před kuřecím a jehněčím, 
• psi preferují tučnější maso a granule před jejich méně tučnými variantami, 
• pro psy je lákavější teplá, vlhká (a tedy aromatičtější) potrava než ta studená a suchá – pokud pes něco nechce sníst (například granule), někdy stačí potravu navlhčit. 

Stejně jako lidé mají i psi individuální preference. Ty mohou souviset s tím, jaké krmivo jedli jako štěňata. Studie naznačují, že na chuťové preference štěněte může mít vliv i to, čím byla krmena jeho matka během březosti.

Většina psů uvítá rozmanitost a pokud je krmíte každý den tím samým, může je jídlo omrzet. Naopak, když jim dáte něco nového, zhltnou to. I to je jeden z důvodů, proč se přikláníme ke krmení systémem BARF (více zde), který psovi poskytuje mnohem pestřejší a příjemnější zážitek. Existují však i psi, kteří váhají s ochutnáváním nových potravin a často se zdá, že se vyhýbají jakýmkoli chuťovým dobrodružstvím. Důvodem je většinou fakt, že v mládí byli krmeni bez jakékoli rozmanitosti a novým chutím a vůním nedůvěřují. 

Chcete-li psa navyknout na novou chuť (= vůni), doporučujeme začít vždy s velmi malým množstvím, které smícháte s jinou, pro psa lákavou a dostatečně aromatickou potravinou. Pes ji většinou bez problémů zkonzumuje a zároveň si zvyká na novinku. Podíl nové složky postupně zvyšujte, až si ji pes oblíbí. Takový postup doporučujeme například při zavádění některých doplňků stravy, pokud je pes v krmné dávce zpočátku úplně netoleruje.

Můžeme psovi občas dopřát něco sladkého?

Na rozdíl od slaných chutí si ty sladké psi dokážou vychutnat – dokonce až tak, že na nich mohou být závislí (podobně jako lidé). I když psi mohou konzumovat potraviny s přirozeně se vyskytujícími cukry, jako je ovoce a zelenina, neměli by jíst potraviny obsahující kuchyňský cukr (sacharózu). Stolní cukr a umělá sladidla nejsou pro psy přirozená a xylitol je pro ně dokonce toxický! Požití většího množství kuchyňského cukru může u psa způsobit žaludeční potíže a narušení rovnováhy střevních bakterií. Pokud váš chlupatý kamarád sní více cukru naráz, může se objevit zvracení, průjem, plynatost a nepříjemné pocity.

Psi by v žádném případě neměli konzumovat čokoládu, hrozny, rozinky, umělé sladidlo xylitol (v žvýkačkách) ani alkohol. Předpokládá se, že jedním z důvodů, proč psi nesmějí jíst hrozny, je právě vysoký obsah glukózy, který může vést k selhání ledvin. 

Existují však i sladké potraviny, které psům můžeme dopřát (samozřejmě s mírou). Mezi sladkosti vhodné pro psy patří například:

• neslazené arašídové máslo (bez xylitolu!) rozmixované s vařeným batátem, banánem nebo jablkem,
• mrkev s jablky,
• vařená řepa,
  
• bobulovité ovoce – borůvky, jahody, maliny, moruše, zralé šípky, goji (žádné hrozny!),
• čerstvá nebo sušená jablíčka, banány, hrušky, broskve a třešně (bez pecky), kousky melounu.
  

Pozor na pikantní, hořké a kyselé potraviny

Ačkoli má každý pes trochu jiné chuťové preference, většinou přirozeně odmítají pikantní, kyselé a velmi hořké potraviny. Ve volné přírodě se totiž tyto chuťové tóny spojují s nebezpečím – například s nezralým ovocem, které pro psa může být těžko stravitelné, nebo s potenciálně toxickou rostlinou. Mnohá kořeněná jídla mohou psovi způsobovat kromě nepříjemného pocitu pálení v tlamě i další nežádoucí vedlejší účinky včetně žaludečních a střevních potíží či nadměrné žízně. Krmení psa kyselými, hořkými nebo kořeněnými potravinami se proto raději vyhněte.

Vybíraví jedlíci

Vlivem rozmazlování, překrmování a nabízení různých pro psy nepřirozených potravin, jako například solených a kořeněných jídel, se z některých psů mohou stát vybíraví jedlíci. Vybíraví psi často odmítají téměř všechno kromě své oblíbené potraviny či dobroty. Předpokládá se, že jejich vybíravost nesouvisí s chutí nebo vůní jídla, ale spíše s tím, že pes vyčkává na něco chutnějšího (například když majitel nabídne granule a poté, co je pes odmítne jíst, okamžitě nabídne mleté hovězí maso).

Psí vybíravost vzniká zpravidla postupně a někdy může přerůst v značný problém. Existuje několik tipů, které pomáhají vybíravost snížit:

• Naučte psa jíst v určitou denní dobu a mimo tento čas ho nekrmte a neodměňujte (alespoň nějakou dobu).

• Úplně vyřaďte z krmení typicky lidské, chuťově přesycené a velmi voňavé potraviny (např. uzeniny, koláče).

• Zkuste během několika týdnů psovi jeden den v týdnu vynechat krmnou dávku (nechat ho o hladu).

• Sáhněte po krmivu s přirozenými pachy (ideálně přejděte na krmení syrovou stravou, tzv. BARF).

Pokud důvodem nechutenství vašeho miláčka není skrytý zdravotní problém, měly by tyto zásady pomoci. Když se vybíravost psa zlepší, doporučujeme používat i nadále pouze taková krmiva, pamlsky a odměny, které neobsahují aromata, sůl, cukr či jiná dochucovadla. Jednou z možností jsou naše Barfky, které obsahují jen přirozené vůně kvalitního čistého masa, zeleniny a případně mořské řasy kelpy.