Zaostřeno na psí zuby

O to víc překvapí, že navzdory rostoucí kvalitě a dostupnosti veterinární péče se zdravotní problémy s chrupem dnešním psům nevyhýbají, naopak patří k těm nejčastějším. Podle vědeckých studií se týkají 44–100 % psů, přičemž byly zaznamenány až u 90 % jedinců do 3 let věku. Pokud se zubní problémy neřeší včas, mohou mít velmi negativní vliv na kvalitu života a celkové zdraví vašeho mazlíčka.

Nejhůře jsou na tom malá plemena psů jako jorkšírský a maltézský teriér, bišonek apod., u kterých se zubní kámen objevuje velmi brzy a již ve věku 1 roku může být výrazný. Naopak, psy velkých plemen trápí problémy se zuby o něco méně často a dochází k nim zpravidla později.

Podle statistik jsou onemocnění zubů a ústní dutiny psů většinou diagnostikována příliš pozdě, což komplikuje jejich léčbu. Je to zčásti proto, že psi problém či bolest v ústní dutině obvykle dají najevo až ve chvíli, kdy je jejich stav opravdu závažný. Aby to nebyl i váš případ, zaměřte se na prevenci a pravidelnou odbornou kontrolu se zahájením léčby už v prvních fázích onemocnění.

Problémy se zuby u psů začínají nenápadně

Podobně jako u lidí, i u psů se vlivem genetických faktorů (typu skusu, plemene, složení slin apod.), typu a složení krmiva (např. podáváním měkké a granulované stravy, stravy s nevhodným vlivem na pH v tlamě, krmiva s vysokým obsahem sacharidů či s nedostatečným obsahem minerálů a vitamínů), mechanických faktorů (měkká strava bez možnosti ohlodávat) ze slin, zbytků potravy a bakterií na povrchu zubů vytváří a hromadí povlak.

Zpočátku světlý a nenápadný povlak se postupně mění (mineralizuje) na tvrdý zubní kámen, který má nejprve nažloutlou, později žluto-hnědou barvu. Tato přeměna je poměrně rychlá – neodstraněný povlak tvrdne během 24–48 hodin. Postupným vrstvením povlaku se kámen stává stále viditelnějším. Na jeho členitém, drsném povrchu se mimořádně dobře daří bakteriím, které produkují toxiny a mohou napadnout zub i jeho okolí.

Zubní problémy mohou mít život ohrožující následky

Kontakt zubního kamene s dásní vede k podráždění a později k trvalému zánětu dásní. Zanícená dáseň začíná ustupovat a oddělovat se od zubu podobně jako u lidí. Zánět se šíří na kost a tkáně v okolí zubu. Zub se obnažuje, postupně se uvolňuje a v pozdějších fázích vypadává.

Při postupujícím zánětu a ústupu dásně (parodontóze) vzniká volný prostor kolem kořenů zubů. Ten se zaplňuje zbytky potravy a hromadí se v něm bakterie. Takto může na kořeni zubu vzniknout absces (kapsa naplněná hnisem). Absces se může zvětšit natolik, že způsobí otok tváře. Tato fáze onemocnění je už viditelně bolestivá a vyžaduje akutní zásah veterináře. Zánět se může rozšířit do kosti a přes krevní oběh dokáže proniknout do srdce, jater, ledvin či dokonce do mozku vašeho mazlíčka. Může dojít k jejich vážnému poškození až úplnému selhání. Tomuto stádiu onemocnění by se proto měl každý zodpovědný pejskař obloukem vyhnout.

Příklad pokročilého zánětu dásní způsobeného neléčeným zubním kamenem. K takovému stavu chrupu významně přispívá nevhodná výživa.

Má můj pes problém se zuby?

Nespoléhejte se na to, že váš mazlíček je ještě mladý. Podle odborných odhadů se problémy se zuby a dásněmi běžně vyskytují i u jednoročních psů. Pokud jste svému psímu kamarádovi dosud zuby nijak neošetřovali, je dost pravděpodobné, že ani on nebude výjimkou.

To, že v jeho tlamě není něco v pořádku, lze zjistit podle celé řady příznaků, které však nemusejí být přítomny všechny najednou. Všímejte si zejména následující změny:

• silný (netypický) zápach z tlamy,
  
• změna zabarvení zubů,
• viditelné nahromadění zubního kamene,
• zanícené, zarudlé, oteklé a bolestivé dásně, případně krvácení z dásní (krvavé skvrny na hračkách),
• otok na tváři,
• pes si tlapkou často sahá na tlamu, případně se od vás při kontaktu s tlamou odtahuje,
• pes ke žvýkání používá jen jednu stranu tlamy,
• ztráta chuti k jídlu, odmítání tvrdších druhů potravy či problémy při jedení,
  
• nadměrné slinění nebo skřípání zuby,
• celková apatie.

Pokud u psa zaznamenáte kterýkoli z uvedených příznaků, je to jednoznačný důvod nechat situaci zkontrolovat veterinářem. Pokud pozorujete některý z příznaků vyznačených barevně, jde už o akutní stav – objednejte se k veterináři ještě dnes.

Zásady péče o zuby vašeho psa

1. Pravidelná domácí zubní hygiena

Tvorba zubního kamene je – zvlášť u některých plemen a při některých způsobech krmení – nevyhnutelná. V mnoha případech je proto první a nezbytnou zásadou pravidelné čištění zubů psa 1× denně zubním kartáčkem. Bohužel, jen málo chovatelů si na tuto aktivitu najde čas a potřebnou dávku trpělivosti. Někteří psi čištění snášejí špatně a nutit je do tohoto úkonu každý den je vyčerpávající. I to je důvod, proč svému mazlíčkovi pravidelně čistí zuby pouze 8 % majitelů.

Rozhodnete-li se s čištěním začít, můžete si vybrat ze široké nabídky zubních kartáčků (prstových nebo klasických s rukojetí) a zubních past určených pro psy. Pravidelnost je důležitá, ale čištění zubů jednou za dva až tři dny je vždy lepší než žádné.

Jak s čištěním zubů u psa správně začít?

Na čištění zubů psa zvykáme postupně. Do tlamy vstupujeme vždy z boku, ne zepředu, protože vstup do tlamy zepředu psi hůře tolerují. Začneme nabídnutím pasty z prstu (vybereme takovou, která psovi chutná), pokračujeme jejím nanesením na zuby bez použití kartáčku a krátkým rozetřením po zubech. 

Po několika dnech, když zvíře „čištění“ prstem toleruje, postupně prst nahrazujeme kartáčkem. Při čištění používáme krouživé pohyby. Pokud pes spolupracuje, neustále ho chválíme a jakmile spolupracovat přestane, čištění přerušíme. Při dostatečné trpělivosti bychom měli být schopni délku čištění prodloužit natolik, abychom dokázali vyčistit celý chrup ze všech stran (horní i dolní zubní oblouk, z vnitřní i vnější strany). Je-li to nutné, můžeme část čištění provést ráno a druhou část večer.

2. Pravidelné ohlodávání kostí

Psovité šelmy žijící ve volné přírodě problémy se zubním kamenem a zánětem dásní prakticky neznají. Jedním z důvodů je přirozená strava, která zajišťuje nejen správné složení a pH slin, ale i přirozené mechanické čištění povrchu zubů. K tomu dochází především při ohlodávání kostí a chrupavek ulovené kořisti.

Tento princip lze velmi jednoduše přenést do péče o vašeho psa. Chcete-li tvorbu zubního kamene omezit, nejlepším řešením je přejít na přirozené krmení čerstvým masem a kostmi (BARF). Pokud si na BARF netroufáte, pokuste se psovi zajistit alespoň pravidelný přísun syrových masitých kostí. Kosti, jsou-li správně vybírány, mají ideální konzistenci a tvrdost pro psí chrup. Autoři jedné odborné studie dokázali viditelně snížit množství zubního kamene na zadních zubech (stoličkách) psů už po třech dnech pravidelného podávání kostí. Kosti s chrupavkami jsou navíc bohaté na vápník, fosfor, kolagen a glukosamin – látky, které jsou pro zdraví chrupu nepostradatelné.

Samozřejmě, kosti je třeba podávat s ohledem na velikost, věk a zdravotní stav psa. Pro nejlepší výsledek doporučujeme dodržovat následující pravidla:

• podávejte výlučně syrové kosti, nikdy ne vařené (vařením se kosti stávají křehkými, lámou se do ostrých tvarů a mohou psovi způsobit velmi závažná poranění trávicího traktu),

• vybírejte dostatečně velké kosti v poměru k velikosti psa, aby je pes mohl ohlodávat převážně zadními zuby a musel při kousání pořádně otevírat tlamu (ideální jsou celé vepřové stehenní kosti) – u příliš malých kostí nebo jejich částí (např. nasekaných žebírek, pokud je podáváme středně velkému či velkému psovi) hrozí riziko zadušení, případně poškození předních zubů,

• vybírejte masité kosti obsahující zbytky masa a chrupavky – přítomnost masa spustí tvorbu trávicích enzymů, díky čemuž pes kosti lépe stráví, nezapečou ho, navíc dosáhnete výraznějšího efektu čištění chrupu a pes si i více pochutná (pokud seženete jen čistou kost, přidejte k ní vždy i trochu masa);

• do krmné dávky pravidelně zařazujte také malé kosti, které pes dokáže snadno rozkousat a nehrozí u nich zadušení (např. kuřecí krky a hřbety, menší ryby s měkčími kostmi);

• psa na kosti zvykajte postupně (zpočátku podávejte menší množství a vybírejte jemnější typy kostí, aby si jeho trávicí trakt na nový typ potravy stihl zvyknout),
• velkou kost nechte psovi max. 10–15 minut a následně ji odeberte (zbytek podejte následující den), přičemž kosti k ohlodávání podávejte max. 3× týdně, abyste předešli příliš tvrdé stolici a nadměrnému opotřebení zubů,
• nikdy nenechávejte psa při ohlodávání kosti bez dozoru či v přítomnosti jiných psů,
  

• kosti nepodávejte starým psům, psům s nemocnými zuby nebo zubní náhradou, korunkou apod. (takové zuby nemají stejnou pevnost jako zdravý zub a hrozí jejich další poškození) – v tomto případě sáhněte raději po něčem měkčím (např. sušených vepřových či králičích uších, býčím šlachu) a důsledně čistěte chrup zubním kartáčkem.

3. Výživa pro zdravé zuby a dásně

Nejen u lidí, ale i u psů platí, že zdraví zubů závisí také na kvalitě stravy. Bohužel, nárůst problémů se zubním kamenem a dásněmi v posledních desetiletích je z velké části způsoben právě změnou krmení. Zatímco v minulosti psy dostávaly produkty živočišné výroby, které se nedaly využít v kuchyni a byly přirozeně bohaté na kosti, chrupavky, vaziva a prospěšné enzymy, na konci minulého století se i v našem regionu trend obrátil. V západním světě dnes výrazně převažuje krmení granulemi.

Mnozí chovatelé se domnívají, že křupavost granulí zajišťuje čištění psích zubů od zubního kamene, ale opak je pravdou. Granule mají z hlediska dentálního zdraví velmi daleko k tomu, co je pro psy přirozené. Svým složením a konzistencí tak riziko usazování zubního kamene nesnižují, ale naopak zvyšují. Chovatelé malých psů se navíc často domnívají, že jejich pejsek je příliš jemný na to, aby jedl syrové maso či ohlodával kosti. Nechtěně mu tak sami odpírají přirozenou možnost, jak se příjemným způsobem zbavit zubního povlaku.

Pro zdravý psí chrup kromě kostí a chrupavek, jejichž výživovou hodnotu jsme popsali výše, doporučujeme zařazovat vnitřnosti a tučné ryby. Ty jsou totiž bohatým zdrojem mastných kyselin a koenzymu Q10 – tyto látky spolu s glukosaminem, který najdeme v chrupavkách, působí protizánětlivě a významně přispívají k celkovému zdraví dásní.

Do krmení doporučujeme zařazovat také probiotika podporující zdravou mikroflóru v tlamě – můžete si vybrat, zda je zařadíte ve formě zubní pasty, prášku do krmiva nebo gelu, který lze nanést přímo na dásně.

Efektivním a mezinárodně etablovaným pomocníkem v prevenci vzniku zubního kamene u psů je kelpa. Tato mořská řasa obsahuje celou řadu minerálů a vitamínů prospěšných pro zdraví zubů, ale za svou popularitu vděčí především jódu, který v kombinaci s alginátem a několika dalšími enzymy působí antibakteriálně a vytváří na zubech ochranný film. Kelpa při pravidelném užívání potlačuje vznik zubního kamene a dokonce zmírňuje již nahromaděný kámen, snižuje zánět na dásních a potlačuje zápach z tlamy. Stačí denně přidat malé množství sušené kelpy do krmiva, případně zařadit některé z našich pamlsků obalovaných v této mořské řase (Kuřecí krky s kelpou, Kuřecí žaludky s kelpou, Vepřové karé s kelpou).

• Zubní kámen a zánět dásní: Již vzniklý zubní kámen nelze odstranit běžným čištěním zubů, lze jej seškrábat jen s použitím speciálního zubního nástroje nebo „rozbít“ pomocí ultrazvukového přístroje. Pokud se u vašeho psa zubní kámen sice objevil, ale je jen mírný a dáseň je zdravá (bez známek otoku či zánětu), doporučujeme navštívit kvalitní psí salón se specializací na čištění zubů ultrazvukem. Pokud je zubní kámen rozsáhlý, případně pozorujete v tlamě i zánět dásní, obraťte se přímo na veterinární ambulanci. Opravdu důkladné vyčištění zubů ze všech stran a také pod úrovní dásně je možné pouze v celkové anestezii a s profesionálním nářadím. Veterinář navíc nastaví vhodnou léčbu a dietetická opatření k vyléčení zánětu.

• Zubní kaz: Protože bakterie v psí tlamě mají velmi odlišné složení od bakterií v lidských ústech, zubní kazy se u psů vyskytují poměrně zřídka. Bakterie zodpovědné za zubní kaz se živí cukrem, který se usazuje na povrchu zubních ploch u lidí. Jelikož však psi konzumují jen minimum sladkých potravin a tvar psích zubů nemá tolik problematických ploch, tyto bakterie se v psí tlamě vyskytují jen ojediněle. Se zubním kazem se lze setkat především u psů, kterým majitelé podávají nadměrné množství sladkých potravin, jako jsou například banány a piškoty. Případný kaz je naštěstí možné ošetřit stejným postupem jako u lidí, ale k tomuto úkonu je nutná celková anestezie. Samozřejmě, ošetřený zub není tak odolný jako zdravý zub.

• Zlomeniny zubů: Tento problém se vyskytuje zejména u psů, kteří mají silnou potřebu ohlodávat a dělají to velmi energicky. Tvrdé předměty, jako jsou například parohy a některé nevhodné typy kostí, mohou výjimečně způsobit zlomení zubu, zejména pokud je zub oslabený (ve vysokém věku, při nedostatku vápníku, fosforu apod.), ohlodávaný předmět je příliš malý a pes ho neohlodává zadními zuby, ale spíše přední částí chrupu. Jelikož však ohlodávání kostí pomáhá psovi přirozeně čistit chrup od povlaku, zajišťuje dostatečný přísun vápníku, který je pro zdraví zubů nepostradatelný, zpevňuje zuby a posiluje žvýkací svaly, obavy ze zlomení zubu by neměly být důvodem k vynechání kostí z psího jídelníčku. Nejste-li si jisti, jaký typ kostí je pro vašeho psa bezpečný, poraďte se s veterinářem nebo zkušeným chovatelem vašeho plemene.
  

Věříme, že při dodržování uvedených zásad budete do veterinární ambulance chodit jen na pravidelnou kontrolu. Jsme přesvědčeni, že na cestě ke zdravým psím zubům vám účinně pomohou také naše přírodní pamlsky s kelpou nebo sušená kelpa z naší nabídky.